Region Porto a Douro DOC

Region Porto a Douro DOC

Historie klasifikace vinic.

Krátce zopakujeme známá fakta z historie vinařství v regionu.

Řada archeologických nálezů potvrzuje, že ve 3. – 5. století se zde víno vyrábělo. Nejširší věhlas místní vína dosáhli v 17. století. Vína exportovali do Holandska a Anglie kde měli docela velký úspěch, i když nemohli konkurovat francouzským vínům. Začátek války mezi Anglií a Francií však všechno změnil. Francouzské nápoje již nebyly dodávány na obrovský trh Anglie a výsledný deficit musel být něčím naplněn. Jedním z výsledků této situace byl růst dovozu vín z Portugalska do Anglie, vinařství v regionu začali vzkvétat. Poté byla uzavřena spojenecká smlouva mezi Portugalskem, Anglií a Holandskem proti Francii a Španělsku, podpis tzv. Methuenské smlouvy (která umožňovala volný přístup portugalských vín na anglický trh a anglických textilií na portugalský trh.) v roce 1703 byl jedním z nejdůležitějších kroků v historii výroby vína v zemi. Prodej portských vín v Anglii pokračoval v exponenciálním růstu, a musím říci, že Porto zůstalo nejpopulárnějším vínem po dvě století. Portugalští vinaři se samozřejmě pokusili z toho vydělat co nejvíce. Řekněme jen, že v té době se do výroby vína nešel jen ten nejlínější. Vznikla nadměrná nabídka produktů, prodejní trh se nerozšiřoval. Kupující navíc začali mít nároky (a spravedlivé) na kvalitu určitého produktů. Na obranu svých zájmů se řada vinařů Douro obrátila na vládu (přesněji na markýze de Pombal) s návrhem na organizaci struktury určené ke kontrole kvality vín, stabilizaci cen atd.

V roce 1756 byla zřízena Generální společnost vín Horního Douro (Companhia Geral dos Vinhos do Alto Douro), která mimo jiné definovala hranice vinařské zóny – a mimochodem to byl jeden z prvních takových příkladů v historii. V 19. století byly vinice Douro vážně poškozeny oidiem (uncinula necator – je houba, která napadá všechny zelené části keře, letorosty, listy, květenství a nezralé hrozny) a fyloxérou. Ve snaze přežit teto katastrofy, místní vinaři potkali další, stejně (pokud ne více) vážný problém – vzkvétání padělání. Vznik obrovského množství falešného Porto vážně poškodil jeho pověst. V roce 1907, na základě zásad vinařství a vinařství vyvinutých v 18. století a jejich moderních dodatků, byla přijata vyhláška regulující výrobu a prodej portského vína.Odpovědnost za jeho provedení byla svěřena Vinařskému výboru regionu Douro. V příštích několika desetiletích bylo zavedeno množství inovací, které nakonec přinesly dobré výsledky – vývoz začal opět výrazně růst. Aniž bychom šli do detailů, povíme vám o situaci s výrobou Porto dnes. V roce 1995 byl dohled nad výrobou a prodejem portského vína svěřen Mezioborovému výboru omezeného regionu Douro (CIRDD); naposledy, v roce 2003, byl nahrazen Meziprofesní radou, která je součástí Institutů Vín Douro a Porto (Instituto do Vinho do Porto – IVDP). Úkolem posledně jmenovaného je zejména vývoj strategií vinohradnictví a vinařství v regionu, kontrola výroby a kvality produktů, propagace vína a ochrana zájmů producentů atd.

Klasifikace vinic

Výroba portských vín je velmi přísně kontrolována; mnoho různých pravidel a omezení je stanoveno zákonem. Všechny vinice jsou tedy klasifikovány podle speciální stupnice osmi úrovní (nejvyšší je A, nejnižší F). Hodnotí se poloha vinic, jejich výška a sklon, půdní podmínky, odrůdy hroznů, metody pěstování, výnos, stáří vinné révy. Každý z výše uvedených parametru může přidat určitý počet bodů, které, součtem, určují, do jaké úrovně bude vinice přiřazena.

Aby bylo možné získat právo na kategorii A, musí vinice získat od 1201 bodů; B – od 1 000 do 1 200 bodů; C – 801 – 1000; D – 601-800; E – 401 – 600; F – 201 – 400. Vinice zařazené do dvou nejvyšších úrovní jsou oprávněny vyrábět každý rok více portských vín než vína zařazená do kategorií C, D atd. Myšlenka této klasifikace je zřejmá: podpořit skutečně kvalitní producenty. Stojí za to dodat, že vinice Douro by byly zajímavým jevem, i kdyby zde nebylo portské víno. Jak jsme již uvedli, tato oblast jako celek se velmi obtížně kultivuje; úrodná půdní vrstva je zde extrémně malá. Aby bylo možné zasadit vinnou révu, musí být horské svahy (často velmi, velmi strmé) nejprve přeměněny na terasy. Vinařství je zde velmi pracný proces, ale vinice vypadají nádherné.

Region Porto a Douro DOC

Douro je rozdělen do tří podoblastí: Baixo Corgo (Bajšu Korgu), Cima Corgo (Cima Korgu) a Douro Superior, kde existuje označení původu Porto a Douro DOC.
Baixo Corgo

Baixo Corgo – nejzápadnější zóna ležící podél řeky Corgo, je součástí obce Peso da Régua. Táto podoblast je nejmokřejší produkční zónou s ročním průměrem srážek 900 milimetrů (35 inč) a má nejchladnější průměrnou teplotu z dále jmenovaných dvou podoblastí. Zde pěstované hrozny se používají hlavně pro výrobu základních Ruby a Tawny portských vín.

Cima Corgo

Cima Corgo – podoblast leží východně od od Baixo Corgo, je součástí města Pinhão (obec Alijó). Průměrná letní teplota tady je o několik stupňů vyšší než u Baixo Corgo a roční srážky jsou o 200 milimetrů menší. Hrozny pěstované v této zóně jsou považovány za kvalitnější, používají se v portských vínach Vintage, Rezervy, starší Tawny a LBV.

Douro Superior

Douro Superior – nejvýchodnější zóna, která se táhne téměř až k španělským hranicím. Toto je nejméně obdělávaný region Douro, částečně kvůli obtížím v rámci plavby kolem peřejí řeky Cachão da Valeira. Toto je nejkrásnější a nejteplejší oblast Douro. Celkový terén je relativně plochý, s potenciálem pro mechanizaci.

Popis podoblastí

PodoblastCelková plocha (ha)%Plocha pod vinicemi (ha)% z celkové plochyPočet vinařů.
Baixo Corgo45.0001814.58232,415.493
Cima Corgo95.0003820.96922,116.270
Douro Superior110.0004410.1759,27.348
Celkem250.00045.72618,339.111
Zdroj: IVDP, 2008
Portskevino Sledujte nás na Instagram